Moje hudební oblíbenosti první třetiny tohoto roku

Sobota v 9:04 | Ellie |  O mně
Hudba a čtení. Jsem jako chodící klišé. To je mi ale jedno, a protože svou literární vášeň s vámi sdílím poměrně často, rozhodla jsem se teď udělat to samé i s hudbou.
Představím vám tedy interprety a alba, která jsem si zatím oblíbila v tomto roce.
Ráda bych i dodala, že nejsem žádný znalec ani typický stalkovací faoušek (své stalkovací schopnosti si šetřím na jiné věci xD), takže se tu možná najde někdo, kdo bude mít o přesnější informace, v tom případě rozohodně neváhejte mě opravit v komentářích :D
A ještě jedna malá poznámka k nadpisu. Vím, že už je květen, ale třetina zněla mnohem lépe než pět dvanáctin ...


 

Asi mi došla slova, aneb Prohnilé město od Leigh Bardugo

13. května 2018 v 15:24 | Ellie |  Reading challenge 2018
Opět se hlásím s novým přírůstkem do mé letošní čtecí výzvy. Dnes si odškrtnu položku "kniha vydaná v roce 2018" ,čímž nemůže být nic jiného než pokračování Šesti vran, na které jsem se tolik těšila.



Moje cesta za pozitivním myšlením

7. května 2018 v 20:42 | Ellie |  Ze života
V posledí době jsem si na sobě začala všímat nového nešvaru. A protože jsem holka šikovná a toužící po změně, rozhodla jsem se s tím něco udělat.
Začala u mě totiž převládat jakási negativita. Když jsem byla ve škole, chtěla jsem domů, když jsem byla doma, zachtělo se mi někam vyrazit, toužila jsem po tom někam jet vlakem, ale ve vlaku jsem nadávala, proč nejsem v autě.
Po nějaké době mě to začalo docela štvát. Vždy jsem v naší partě byla považována za tu až přehnaně pozitivní a optimistickou a sama sebe jsem brávala stejně. To se teď ale změnilo a já se pro dobro vlastní i ostatních, rozhodla nalézt cestu zpátky :D
 


Typy pejskařů, které prostě nesnesu

4. května 2018 v 15:36 | Ellie |  Ze života
Tak jo, na začátu tohoto článku by to chtělo jedno velké varování. Nesnažím se tvrdit, že všichni majitelé psů jsou stejní potažmo stejně strašní. Ba naopak znám spoustu pejskařů, kteří své psy skvěle vycvičili i vychovali.
Jde hlavně o to, že jsem nikdy nebyla úplně psí typ člověka (já jsem odjakživa prostě kočičí . . .) a se vzrůstajícími teplotami se v posledních dnech zvyšuje i počet pejskařů na procházkách, díky čemuž mám opět tu možnost mnoho jich potkávat a upřímně, ne vždy mi jejich chování vyhovuje.
Proto jsem se rozhodla napsat tento článek, kde si trochu postěžuji na chování některých psů a jejich majitelů, kteří snad neobtěžují jenom mě.



Antonio G. Iturbe - Osvětimská knihovnice

1. května 2018 v 11:53 | Ellie |  Reading challenge 2018
Položka v mé knižní výzvě "pravdivý zločin" patřila k těm, u kterých jsem si hned od ledna byla jistá, za jakou knížku si je odškrtnu. Poté se mi ale do rukou dostala Osvětimská knihovnice a já své rozhodnutí přehodnotila.
Jak už název napovídá, jedná se o román z druhé světové války - konkrétě z prostředí koncntračního tábora Osvětim. Holocaust celkově, byl jeden z největších zložinů lidstva a navíc je v knize reálný příběh lehce poupravený fikcí. Proto o přiřazení k této položce nen pochyb.
Líbil se mi autorův popis na konci knihy: " Tato kniha je vystavěna ze skutečných materiálů, která se na jejích stránkách pospojovala maltou fikce."




Prokrastinace? Můj nejbližší přítel

22. dubna 2018 v 12:27 | Ellie |  Moje srdeční výlevka
Už nějakou dobu se nacházím v módu, kdy mám spoustu věcí na práci, nic nestíhám, ale ani do ničeho nemám chuť. Vše odkládám, odkládám a odkládám až jsem dospěla do tohoto bodu.
Mám takový pocit, že moje vytíženost dospěla ke svému vrcholu. Možná se to tak nezdá, ale pro mě již začalo to období dohánění známek. Za chvíli jsou tady maturity a několik státních svátků a najendou BUM! bude tady přelom května a června a já se budu zase chytat za hlavu, že nic nezvládám, a že jsem se měla snažit už dříve. Ani omylem se mi nechce věřit, že už tyto známky mohou ovlivnit to, jak budu vypadat z pohledu některých vyských škol. Tento okamžik se sice zdá na míle vzdálený, ale když si tohle uvědomím, už mi to tak neřipadá.

Obzvlášť na příští týden se mi toho nahromadilo víc než dost. Do toho pojedu na turnaj ve frisbee a čekají mě i další školní akce, takže dnes je ideální den na to, být produktivní a někam se posunout. Vytiskla jsem si nějaké materiály, do ruky vzala zvýrazňovač, a tady jsem o půl hodiny později. Výčet původních obyvatel apeninského poloostrova ani průběh punských válek a dalšího posunu Římanů mě nijak nezaujal a kormidlo převzala prokrastinace. S vědomím dlouhou nevydaného článku jsem se rozhodla zanedbat, že to okolo mě vypadá jako po výbuchu bomby a mám tunu věcí na práci, protože prokrastinovat nad blogem je přeci mnohem jednodušší.

Vždy mě spolehlivě dokázala uklidnit otázka "co nejhoršího se může stát?"
Bohužel po tom co jsem si konečně stanovila svůj jakýs takýs životní cíl a konečně se dobrala k tomu, co bych chtěla v budoucnu dělat, odpověď na tuto otázku nikdy nebyla více zničující. Vždy jsem sama sobě odpověděla něco jako "No tak nebudu mít letost z němčiny ani dvojku, no a co? Svět se snad nezboří..." Teď to ale vypadá tak, že svět se bořit bude. Konečně najdu nějaký smysl ve svém konání, uspořádám si co mě baví a co zase ne a ona mi to zkazí němčina, kterou stejně ze srdce nenávdím a patří do kategorie "zahodit, zničit, spálit"

Tak jo, ani nevím jestli tohle všchno dává nějaký smysl. Holt jsem se nějak pořebovala zabavit, než se vrhnu právě na německou gramatiku. Pokud dneska ve zprávách uslyšíte, že psychicky labilní středoškolačka vyskočila z okna, vězte, že to bylo kvůli německým členům.


Já a cvičení, zdravý životní styl, atd ...

15. dubna 2018 v 11:48 | Ellie |  O mně
K tomuto článku jsem se odhodlávala hrozně dlouho. Sice mám přesně vymyšlené o čem všem chci psát, ale bojím se, že to nezvládnu sesumírovat do uspokojivé písemné podoby.
Teď jsem se ale konečně odhodlala a věřím, že článek, který jsem původně plánovala napsat už někdy začátkem tohoto roku, náležitě oceníte. Vše jsem rozdělila do několika kategorií a doufám, že někdo najde tento článek inspirující a zkusí třeba něco podobného :)



Když cítím, že je něco správné, ale nakonec udělám něco úplně jiného . . .

12. dubna 2018 v 16:27 | Ellie |  Moje srdeční výlevka
To se mi stává čím dál tím častěji. Už před nějakou dobou jsem si všimla, že některých věcí si všímám a vnímám je jinak než ostatní. Málokdy se ale rozhodnu podle tohoto vlastního přesvědčení, protože myslím dopředu na důsledky, které si o mě ostatní vyvodí.
Teď netvrdím, že jsem nějak extra zvláštní a odlišná od ostatních, ale jsou věci, na které mám holt jiný názor. Moje největší recese nespočívá v tom, jít se místo polední pauzy někam opít, nekouřím a představa přecpaného klubu mě taktéž nijak neláká. Za největší odpor proti systému nepovažuji kašlání na školu, protože už mi před nějakou dobou došlo, že si tak ubližuji pouze sama sobě. Tak nějak to vnímá můj cit, ale rozum už přemýšlí nad reakcí ostatních a donutí mě zachovat se úplně jinak.
To že ráda čtu, píšu a kreslím o mě ví jenom ti nejbližší kamarádi, protože to holt není dostatečně in a neshoduje se to s představami o trávení volného času ostatních lidí.
Někdy jsou rozepře mezi těmito dvěma nepřáteli - rozumem a citem, docela náročné. Někdy se až děsím toho, aby se mě někdo nezeptal co jsem dělala o víkendu. Cit radí říct pravdu - že jsem ležela ve věcech do školy a ve volném čase četla nebo se válela doma. Rozum si ale chce něco vymyslet nebo přikrášlit pravdu, abych vypadala zajímavě.
Není ale tohle nesmysl? Proč bych se měla stydět za to, co dělám a že nespokojenější většinou bývám sama? Protože v dnešní době model typického puberťáka vypadá tak, že si užívá života a lehce jím proplouvá. Jak se ale říká, výjimka potvrzuje pravidlo.
Jo, sem tam také udělám nějakou šílenost, ale priority mám nastavené trochu jinak. Dělám vše pro to, aby byl spokojený jak rozum tak i cit, ale někdy se to i zapříčiněním mého okolí moc nedaří.


Simon vs. the homo sapiens agenda aneb Probuzení Simona Spiera od Becky Albertalli

6. dubna 2018 v 17:10 | Ellie |  Reading challenge 2018
Tak jo, tohle je asi nejdelší nadpis, který jsem kdy při psaní článků použila :D Jde o to, že jsem tuto knihu četla v angličtině, proto mi přišlo logické dát do nadpisu originální název. Ten ale zároveň neosloví tolik lidí jako samotný český název, takže jsem přidala i ten a jméno autorky samozřejmě chybět nesmí ...
Teď už ale k samotné knize. Začneme rovnou tím, k jaké kategorii jsem jí přiřadila, protože to tentokrát bude na delší vysvětlování. Odškrtla jsem si tedy knížku se zástupcem LGBTQ+ komunity.
Co jsem tak vyhledávala, abych do tohoto článku měla správné informace, zjistila jsem, že tato zkratka má mnoho obměn a každý zdroj si Q v této zkratce vykládá trochu jinak. Každopádně význam je takový: L - lesby, G - gayové, B - bisexuálové, T - transsexuálové, Q - queer (v čj výraz pro všechny sexuální menšiny) / Questioning (v čj sporný), + - další sexuální menšiny.
Tímto jsem se vám pokusila trochu rozšířit obzory, protože já sama jsem před tímto menším výzkumem tuto zkratku znala, ale její přesný význam jsem zjistila až teď.


Trable v neexistujícím ráji

2. dubna 2018 v 16:26 | Ellie |  Moje srdeční výlevka
Nějak jsem nikdy nevěřila, že k tomuhle dojde, ale mám silné nutkání napsat typický deníčkový článek. Tuto potřebu ve mě vyvolaly přesně dvě věci.
1) díky blogerce Ejnyt (které tímto převelice děkuji xD) jsem si vytvořila závislost na seriálu Awkward, kde si hlavní postava víceméně vše zapisuje na blog, čímž ve mně po pár dílech probudila sdílnou a psavou náladu
2) jsem momentálně v typické puberťácké "životní situaci" zahrnující crushe atd. plus mám prostě potřebu se o moje problémy podělit s někým, kdo mě nezná osobně :D


Jak být a zůstat produktivní

25. března 2018 v 19:36 | Ellie |  Něco navíc
Upřímně toho mám v poslední době nad hlavu a ne vždy mám chuť se pustit do všech povinností, které mám.
Tím "ne vždy" myslím víceméně pořád. Já jsem ten typ člověka, co by se přes den jenom válel a pořádnou produktivní náladu dostane až večer. S tím se bouhužel neshoduje zbytek naší domácnosti. Kdyby bylo po mém, tak se od osmi večer s chutí pouštím do svých povinností, ale v této době už jsou mí mladší sourozenci v posteli a rodiče se také chystají spát, takže moje dupání, šoupání židlí a občasné nadávání není zrovna vítané.
A kvůli tomu, jsem si vybudovala takovou "rutinu" kterou dělám kdykoliv potřebuji udělat kus nějaké práce, do které se mi nechce. Snažím se si věci co nejvíce zpříjemnit a dneska jsem si pro vás sestavila pár tipů, které mi poměrně úspěšně pomáhají.

Knížky mého dětství

18. března 2018 v 9:00 | Ellie |  Knihy a čtení
Tento víkend a jeho ošklivé počasí mě tak nějak přišpendlily doma a já jsem po nějaké době opět dostala náladu na psaní :D to jenom tak kdyby vás zajímalo jak to, že vycházejí články ve dvou dnech za sebou...
Ale teď už k hlavnímu tématu.
Před nějakou dobou jsem se probírala svými starými knížkami a i když jsou některé z nich už hodně staré, nepřemluvila jsem se k tomu je vyhodit. Čtení totiž bylo velkou součástí mého dětství a troufám si tvrdit, že díku němu jsem taková jaká jsem. Teď neříkám, že mě čtení nějak hluboce psychicky ovlivnilo, ale myslím si, že například zálibu ke psaní bych bez čtení od raného dětství asi nikdy nenašla.
Při koukání na tu hromádku knih, které jsem se rozhodla si nechat na památku, mě napadlo, že bychom si mohli tak hezky společně zavzpomínat na dětství a co jsme dříve četli.
Ještě asi podotknu, že se budu pohybovat tak v rozmezí 1. - 5. třída, tudíž si zde neukážeme žádná stará leporela ale ani knihy, které už nejsou zas tak dětské.

Siri Pettersen: Havraní kruhy

17. března 2018 v 10:40 | Ellie |  Reading challenge 2018
Opět jsem tu po delší době s dalšími odškrtnutými položkami mojí letošní čtecí výzvy.
Zase si můžete všimnou prodlevy mezi posledními knížkami a tímto článkem, protože jsem se znovu pustila do trilogie.
Dneska se tedy podíváme na sérii Havraní kruhy od Siri Pettersen.
Na tyto knížky jsem narazila díky kanálu Svět podle Marillee. Markéta je popsala úplně skělým způsobem, díky kterému jsem ještě ten den měla všechny tři díly ve své čtečce a pouštěla jsem se do čtení. Pokud tedy chcete opravdu naladit a motivovat ke čtení těchto knih, určitě se podívejte na její video, protože opravdu stojí za to.


Jak se teď vlastně mám?

10. března 2018 v 15:05 | Ellie |  Ze života
Už je to zase nějakou dobu, co nevyšel klasický kecací článek, ve kterém bych se s vámi podělila o několik věcí z mého nudného života.
A protože jsem dneska nalazená až do podezdřele dobré a produktivní nálady, rozhodla jsem se pro napsání právě něčeho takového.
Ještě bych ráda doplnila, že jsem tento článek psala v průběhu posledních pár dnů a různě jsem ho za tu dobu upravovala, takže některé informace nemusí být zrovna aktuální. I tak se to lae vztahuje k tomu, jak se mám, takže jsem tam tyto části nechala :)



Maska

5. března 2018 v 21:29 | Ellie |  Úvahy nad tématy týdne
Tak jo ... ehm .. maska ...
Ne, vážně ani asi po půl hodině uvažování nejsem schopna vymyslet nic smysluplného. Poslední dobou mi ty témata týdne opravdu dávají zabrat. Jediné co mě napadlo je fantom opery. Ten měl přeci masku ne? A proč asi?



Jarní wishlist

1. března 2018 v 16:15 | Ellie
Pod mým posledním wishlistem, který jsem sepisovala tuším že někdy na podzim, se objevil moc pěkný komentář od uživatelky, která psala, že je spokojená s tím co má a nic víc si nepřeje. Já jsem tam odpověděla něco na způsob, že se mi tento přístup opravdu líbí, ale ke mně se nějak nedostal.
A jak podle nadpisu dnešního článku můžete uhodnout, tento stav stále trvá :D

Ideální mládí

22. února 2018 v 19:36 | Ellie |  Úvahy nad tématy týdne
Někdy se stává, že jsou pro mě témata týdne naprosto nepoužitelná. Vůbec netuším, co bych měla napsat a většinou celou správu blogu naštvaně zavřu, protože i když jsem třeba měla nějaký dobrý nápad, nedařilo se mi ho zrealizovat tak, jak jsem si přála.
Jednou za čas se ale stane pravý opak. Jako třeba teď.
Na téma "mládí" se toho dá napsat opravdu mnoho. A to jak z pozitivní tak i negativní stránky. Můžeme třeba probrat mezigenerační mezery, které asi každý z nás někdy poznal a dopodrobna je zkoumat. Zaměřit se můžeme na to, jak vypadalo mládí třeba před padesáti lety, nebo jaké to vůbec je, být v dnešní době mladý. Vymyslet se toho dá opravdu mnoho, ale já bych ráda probrala něco, co bych já osobně nazvala "ideální mládí".



Seriálová tag

14. února 2018 v 17:10 | Ellie |  Něco navíc
Momentálně ležím nemocná doma a k takovým těm typickým činnostem, které dělají snad všichni nemocní, je sledování seriálů. Já jsem tak měla možnost se opět přesvědčit o tom, jak velký seriálový maniak vlastně jsem. A protože jsem se rozhodla nezahodit všechen svůj momentálně volný čas jenom čuměním na seriály, napadlo mě skloubit psaní a koukání dohromady. Takže jsem si pro vás formou tagu připravila nějaké moje oblíbené seriály, pro případ kdybyste nevěděli, co dělat se svým časem.



Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, Podivné město a Knihovna duší

11. února 2018 v 15:19 | Ellie |  Reading challenge 2018
Ti co tu nejsou poprvé, možná zaregistrovali, že nějakou dobu nevyšel žádný článek ke knižní výzvě, kterou se letos snažím plnit.
Budete se možná divit, ale v tomto mezičase jsem se na čtení nevykašlala, jenom jsem četla trilogii knížek, které jsem, jak bývá mým dobrým zvykem, chtěla sepsat všechny najednou. Díky tomu jsou hezky spolu pohormadě a mohu je mezi sebou i porovnávat.
Jak už jsem naznačila dnes se budeme bavit o třech knihách od Ransoma Riggse - Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, Podivné město a Knihovna duší. Ve svém seznamu jsem si je odškrtla jako knihu o cestování v čase, knihu o místě které mě fascinuje a knihu která zahrnuje knihkupectví nebo knihovnu.





Moje čtecí návyky

8. února 2018 v 16:18 | Ellie |  Knihy a čtení
I vzhledem k tomu, že se momentálně pokouším o plnění čtecí výzvy, se to tu pomalu ale jistě mění na nějaký literárně zaměřený blog. Tomu se sice zuby nehty snažím zabránit, ale na to dneska zkusíme na chvíli zapomenout.
Při hledání knížek, které by se tématicky hodily právě do mé výzvy, jsem narazila na několik youtube kanálů a blogů zaměřených právě na knížky. Tam se mi mimo jiné zalíbily videa a články o čtecích návycích daného autora. Je zajímavé sledovat, jak každému při čtení vyhovuje něco jiného a jak máme každý zavedené nějaké pravidelné rituály.
A proto se dneska podíváme na to, jak jsem na tom já a moje čtecí návyky.
Tento typ článku jsem nejčastěji výdala formou tagu, takže jsem si dané otázky vypsala a pokusím se na ně nějak odpovědět.



Kam dál