Knížky mého dětství

18. března 2018 v 9:00 | Ellie |  Knihy a čtení
Tento víkend a jeho ošklivé počasí mě tak nějak přišpendlily doma a já jsem po nějaké době opět dostala náladu na psaní :D to jenom tak kdyby vás zajímalo jak to, že vycházejí články ve dvou dnech za sebou...
Ale teď už k hlavnímu tématu.
Před nějakou dobou jsem se probírala svými starými knížkami a i když jsou některé z nich už hodně staré, nepřemluvila jsem se k tomu je vyhodit. Čtení totiž bylo velkou součástí mého dětství a troufám si tvrdit, že díku němu jsem taková jaká jsem. Teď neříkám, že mě čtení nějak hluboce psychicky ovlivnilo, ale myslím si, že například zálibu ke psaní bych bez čtení od raného dětství asi nikdy nenašla.
Při koukání na tu hromádku knih, které jsem se rozhodla si nechat na památku, mě napadlo, že bychom si mohli tak hezky společně zavzpomínat na dětství a co jsme dříve četli.
Ještě asi podotknu, že se budu pohybovat tak v rozmezí 1. - 5. třída, tudíž si zde neukážeme žádná stará leporela ale ani knihy, které už nejsou zas tak dětské.





Začneme mými naprostými srdcovkami. Jedná se o sérii knížek Eliška a poníci.
Když jsem se k nim někdy v šesti letech dostala, zamilovala jsem si je už jenom z toho důvodu, že hlavní hrdinka se jmenuje stejně jako já. Po přečtení jsem byla ještě nadšenější, protože kromě jména a koní tam byly vtipné, strašidelné a i záhadné situace, což jsem v té době úplně žrala.
Ani nevím kolik nakonec vyšlo dílů, ale některé jsem měla doma a po objevení místní knihovny jsem si půjčovala i další.
Když si to shrneme, hlavní hrdinka se jmenovala Eliška, měla několik koní a navrh to byla princezna. Kdo by něco takového v šesti letech nemiloval?




U lehce detektivního a záhadného žánru ještě zůstaneme, ale jenom se přesuneme o pár let dopředu. Někdy okolo čtvrté až páté třídy jsem totiž objevila pátračku Gildu. Jedná se opět o sérii mnoha knížek, ze kterýh doma bohužel nemám ani jednu, ale v knihivně jsem si je půjčovala pořád.
Mladá slečna Gilda zde na vlastní pěst řeší různé záhady a případy, a to mě opravdu fascinovalo. Jediný problém na těchto knihách byl ten, že po přečtení jsem většinou zatoužila zažít něco podobného, ale zde se střetla fikce s realitou a mě to většinou nějakou dobu mrzelo. Pak jsem ale narazila na další díl nebo na podobnou knihu a vše se opakovalo :D




Další podobnou sérií, ve které ani nevím, jestli jsem četla všechny díly, jsou Upíří ségry. Tyto knihy bohužel také nevlastním, ale pro změnu jsem o ně neochuzovala ani naši knihovnu, protože mě jimi zásobovala moje kamarádka.
Tyto knihy vypráví o sestrách, které nejenže se liší od sebe navzájem, ale liší se i od ostatních lidí, jelikož jsou upírky. V knihách se potýkají s naším světem, na který nejsou zvyklé a snaží se neprozradit svou pravou identitu. To se ale ne vždy dařilo :D
Na tyto knihy mám opravdu dobré vzpomínky a při hledání materiálů na tento článek jsem i zjistila, že na motiv těchto knih vyšel film. Chvíli jsem si říkala, že bych se na něj z nostalgie mohla podívat, ale po zjištění, že na ČSFD má asi jenom 53% jsem se rozhodla, si ty hezké vzpomínky nekazit :D




Na této knížce mě fascinovalo opravdu hodně věcí. Od mluvící kočky, co sbírala hezké věci až po tatínka, který přes noc postavil dům? Kromě pěkného příběhu si vybavuji i obrázky, které byly klidně přes celou dvojstranu a krásně celý příběh dokreslovaly.
Teď jsem stejně jako u předchozích knížek zjistila, že vznikla i televizní verze této knihy. Upřímně jsem momentálně lehce zděšena, takže název této knihy prosím do googlu zadávejte jen na vlastní nebezpečí, protože večerníčková verze Lindy mě osobně lehce vyděsila.




Všimli jste si, že se postupně od těch modernějších dětských knížek propracováváme k těm klasičtějším? A nebojte se, půjdeme ještě hloubš do minulosti :D
Lottu jsem jeden čas vůbec neměla ráda, ale po nějaké době jsem si jí oblíbila. Jedná se o nejmaldší holčičku ze tří dětí, která prožívá klasický dětský život. Otravují jí její sourozenci a co mě nejvíce štvalo, má plyšové prase, které se ale jmenuje Míša. Ani si nedovedete představit jak to mou, asi tak sedmiletou verzi, rozčilovalo :D




Na této knížce mě nejvíce fascinoval fakt, že v Bullerbynu opravdu žily jenom tři rodiny. Na jednu strau jsem jim hrozně záviděla, ale na tu druhou jsem byla ráda za to, co mám. Kniha má v sobě spoustu pěkných ilustrací, které moje mladší já určitě ocenilo a díky této knížce jsem si dokonce i přála své vlastní malé jehňátko, jako měla Lisa :D




Když jsem tuto knihu dostala, strašně mě nadchla její obálka, doma mám totiž úplně stejnou, jako jsem vybrala pro tento článek. Bohužel jsem ale příběhu moc nerozuměla. Po nějaké době jsem se ke knize vrátila a zalíbila se mi i svým příběhem. Jakožto arachnofobik již od útlého věku, jsem měla problém s pavoučími ilustracemi, ale i ty jsem po chvíli nějak zkousla.
A ano, asi pět let mám doma knihu s tímto přebalem z filmu, ale o této filmové verzi jsem se dozvěděla až teď, právě díky přípravě k tomuto článku . . .




A celý článek zakončíme knížkami, které vůbec nezapadají k ostatním, ale i tak jsem je měla ráda, a i teď někdy ve slabé chvilce se k nim vracím. Jedná se o Mikulášovi patálie, kde se setkáme s každodením chlapeckým životem, což je podstatná změna po těch všech holčičkách, princeznách a upírkách, které jsem vám tu dnes ukázala :D



Znáte nějaké z těchto knížek?



zdroje: Google
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 18. března 2018 v 11:02 | Reagovat

Na základce jsem četla Děti z Bullerbynu :)

2 K. K. | E-mail | Web | 18. března 2018 v 11:25 | Reagovat

Nojo, Děti z Bullerbynu a Mikuláš, na tom jsem taky vyrostla :)

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 18. března 2018 v 11:43 | Reagovat

Mikulášovy patálie - to je moje srdcovka:-)

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 18. března 2018 v 11:55 | Reagovat

Milá Ellie,
znám jenom Mikulášovy patálie, ty jsou nesmrtelné....I můj syn je miloval...

5 Meduňka Meduňka | Web | 18. března 2018 v 16:17 | Reagovat

Bezva nápad, psát o knížkách, zařazuji článek do výběru :)

6 Angie Angie | Web | 18. března 2018 v 17:42 | Reagovat

Knižky "upírie sestry" som taktiez citala :D

7 Ája Ája | E-mail | 18. března 2018 v 17:51 | Reagovat

Děti z Bullerbynu jsem jako malá nesnášela. Teď bych se k nim i vrátila :D.

8 Džejní Džejní | Web | 18. března 2018 v 21:01 | Reagovat

ja som ako mala tiez rada citala, ale ked som prisla do puberty, tak ma citanie dost dlho vobec nebavilo. no postupne som si k nemu znova nasla cestu a takisto aj k pisaniu. zaujimave, ze ziadne z kniziek, ktore spominas, som necitala, teda vlastne az na Sarlotinu pavucinku, ale tu som citala uz nie v detstve, ale asi ked som mala 17 rokov.
knizky mojho detstva boli Danka a Janka, Psicek a macicka, O stoplikovi a Osmijanko. teraz mam chut znova si ich precitat :D

9 Džejní Džejní | Web | 18. března 2018 v 21:02 | Reagovat

[8]: a este Krtko aj Ferdo Mravec <3

10 ellies-wonderland ellies-wonderland | 24. března 2018 v 14:00 | Reagovat

Všem děkuji za pěkné komentáře :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama