Trable v neexistujícím ráji

2. dubna 2018 v 16:26 | Ellie |  Moje srdeční výlevka
Nějak jsem nikdy nevěřila, že k tomuhle dojde, ale mám silné nutkání napsat typický deníčkový článek. Tuto potřebu ve mě vyvolaly přesně dvě věci.
1) díky blogerce Ejnyt (které tímto převelice děkuji xD) jsem si vytvořila závislost na seriálu Awkward, kde si hlavní postava víceméně vše zapisuje na blog, čímž ve mně po pár dílech probudila sdílnou a psavou náladu
2) jsem momentálně v typické puberťácké "životní situaci" zahrnující crushe atd. plus mám prostě potřebu se o moje problémy podělit s někým, kdo mě nezná osobně :D



Takže věc se má asi tak, že jak už jsem řekla, si procházím typickým pubertálním obdobím, které by se dalo přirovnat ke klasickému young adult seriálu odehrávajícímu se na americké střední škole. Průměrná a nijak extra populární introvertní blbka se zakouká do staršího, oblíbeného a (teď se omlouvám za ten výraz) kurva pěkného kluka.
Zde už se bohužel realita rozejde s fikcí, protože v mém případě to rozhodně nevypadá na náhodné setkání a oboustranné citové vzplanutí, jak to většinou v takovýchto seriálech bývá.
Moje realita je ještě navíc umocněna tím, že jsme se s dotyčným před hodně hodně hodně hoooooodně dlouhou dobou znali. To ve mně i mimo klasické zaláskované otázky typu "Líbím se mu taky?" vyvolává i otázky tázající se na to, jestli si mě pamatuje, nebo vůbec tuší, kdo jsem.
Navíc se o slovo hlásí i moje introvertní část povahy, kvůli které nejsem ani schopná ho začít sledovat na nějaké sociální síti, aby si o mně něco neomyslel. Holt jsme každý jiná liga a já si to až moc beru. Možná by to bylo jednodušší, kdyby se vše podobalo ději těch seriálů . . .

Tak jsem se trochu vypsala a emočně se začínám opět přibližovat ke svým standartům. Když se na to teď zpětně podivám, připadá mi to celé jako snůška typických keců, které byste našli na průměrném holčičím YouTube kanále pod názvem "storytime" nebo "time to talk"
Každopádně tak se u mě v poslední době věci mají a jestli se zase někdy ocitnu v emoční a citové labilitě, určitě zde přistane další podobný článek. Nechci teď znít na rozdíl od celého zbytku článku moc pozitivně, ale psaní je jedna z dobrých antistresových činností.

A ještě jeden malý osobní poznatek na závěr. Původbě jsem zamýšlela, že při psaní tohoto článku tomu nastolím pořádnou zoufalou atmosféru. Znáte to, čokoláda, postel, smutné písničky a notebook na klíně. Tento záměr ale zhatil fakt, že se nacházím na druhém konci republiky než můj počítač. Kvůli tomu byl tento článek sesmolen na mobilu z posledních zbytků dat a celý zoufalý požitek, který jsem z toho mohla mít, se jaksi nedostavil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama