Poslední dva kousky ze Selekce - The Crown a Šťastně až na věky

17. června 2018 v 20:42 | Ellie |  Reading challenge 2018
Už je to nějaká doba, co jsem přečetla Dceru ze série Selekce. Tato kniha mě moc nenadchla, a proto jsem s četbou dalších dílů docela otálela. Před asi týdnem jsem se ale konečně odhodlala,a tudíž vám už mohu říct svůj názor na ně.
Korunu jsem zařadila ke kategorii "kniha kterou jsem chtěla přečíst v roce 2017, ale nedostala jsem se k tomu" a Šťastně až na věky si vzhledem k vyprávění z různých časových období odškrtnu jako mikrohistorii.




Vezmeme to hezky chronologicky, takže jako první si probereme Korunu. Už předešlý díl mi přišel docela jednoduchý až banální, proto jsem se rozhodla tuto knihu číst v angličtině, protože mi bylo jasné, že jí snadno porozumím.
Stejně jako její předchůdkyně měla dobré a i horší momenty. Některé části mě opravdu bavily, ale jiné jsem měla nutkání přeskočit. Ve finále jsem se dočkala konce, který jsem předpovídala už v předšlém díle a musím říct, že kdyby to dopadlo jinak, byla bych asi zklamaná.
Z knihy jsem docela rozpačitá a moc nevím co si o ní myslet. To asi dokazuje i fakt, že si z příběhu pár dní po dočtení některé detaily vůbec nepamatuji. Zároveň si pořád stojím za názorem, že děj Dcery a Koruny by se po minimalizování těch zbytečných částí v pohodě vešel do jedné knihy, která by hezky ubývala a stále by se tam něco dělo.
Každopádně to bylo pěkné zakončení Selekce, kterou bych, kdyby mohlo být po mém, utla už po třetí knize. Mám tady totiž stejný dojem jako u někteých jiných sérií, kdy mi od určitého dílu přijdou další díly vynucené a napsané pouze pro peníze.


Vůbec jsem netušila, co očekávat od Šťastně až na věky. Věděla jsem že se jedná o povídkovu knihu, kde naleznu Selekci z růzých pohledů, ale bála jsem se, zda mi nebude připadat stejně vynucená jako ve finále i Koruna.
Po přečtení první části jsem byla naprosto uchvácená. Líbilo se mi, že děj vmáčknutý pouze do omezeného prostoru jednoho kousku knihy byl svižný a měl spád. Holčičí část mého srdce plesala nad zamilovaným příběhem rodičů prince Maxona a i když to byl sem tam trochu kýč, nevadilo mi to. Paradoxně se mi ale první část líbila úplně nejvíce ze všech. Kapitoly z pohledu Maxona mi přišly pouze jako rekapitulace prvních třech knih, ale ještě to docela šlo a věřím, že se zarytým fanouškům Selekce líbily.
Naopak Aspenovy kapitoly pro mě byly velkým oříškem. Aspena jsem v prvních dílech série měla opravdu ráda a fandila jsem mu, ale poté co jsem měla tuto možnost, vidět věci jeho očima a s jeho názory, stal se pro mě strašně nesympatickým a kvůli tomu mi byly protivné i části o Lucy.
Ocenila jsem i příběh Marlee po jejím trestu, o čemž jsme se v sérii moc nedozvěděli a zajímavá byla i kra%toučká vsuvka o tom, jak se daří ostatním dívkám ze selekce.
Stejně jako u Koruny úplně něvím jak to tady zakončit, protože ve mně kniha zanechala docela nejasný dojem. Něteré části holt byly slabší a jen jedna nebo dvě mě opravdu bavily.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ejnyt-world ejnyt-world | Web | 19. června 2018 v 7:31 | Reagovat

Šťastně až navěky jsem četla a musím říct, že mě knížka mile překvapila! Nečekala jsem to, asi stejně jako ty. :D A druhý díl dcery jsem ani nečetla, protože už ten první mě docela zklamal.. No, možná někdy. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama