Jak si líný prase našlo brigádu

8. července 2018 v 15:48 | Ellie |  Ze života
Jak už to tak v tomto náctiletém věku bývá, s letními prázdninami přichází čas i na nějakou tu letní brigádu. Znáte to. Akcí a dalších všemožných příležitostí k utrácení je narozdíl od vašich finančních prostředků čím dál tím více.
Proto jsem se i já letos rozhodla svůj drahcoený letní čas obětovat práci. A vzhledem k tomu, že i takováto maličkost se nevyhnula špatné karmě, která provazí snad každý můj krok a čin, rozhodla jsem se vám o své cestě za pár korunami povyprávět.




A s tím vyprávěním to vezmu doslova, abych této zoufalé až ironické histroce dodala trochu zoufalejšího a ironičtějšího dojmu.
Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, žila byla princezna Ellie. Žila se svým jednorož...
Ale teď už vážně. Tohle je i na mě až moc zoufalé a ironické.

Už loňské léto jsem byla věkově způsobilá tomu, o nějakou brigádu se ucházet. Vrhli jsme se na to spolu s kamrádkou, ale všude nás kvůli nízkému věku odmítli. Těžkou hlavu jsem si z toho rozhodně nedělala, protože jsem upřímně o žádnou brigádu ani nestála. Bylo to něco mezi leností a čirým nezájmem.
To se ale po roce změnilo a už někdy na jaře tohoto roku jsem byla rozhodnutá, že léto strávím nějakou smysluplnou výdělečnou činností. Ambice jsem si posadila hooodně vysoko. Přeci jsem teď starší takže nabídky se určitě jen pohrnou a já nemám potřebu otročit za minimální plat někde v kavárně. Moje představy byly opavdu idilické. Vybájila jsem si léto strávené mezi knihami v knihkupectví nebo knihovně, nepohrdla bych ani prací někde v recepci či pokladně.
Bohužel představy vystřídala realita až moc pozdě. V momentě, kdy já jsem začala nějakou práci doopravdy shánět, bylo v našem maloměstě již všechno zabrané. Jediné nabídky se týkaly pouze supemarketů, skladů a obsluhy strojů ve fabrikách.

Laťku jsem tedy o něco snížila a začala jsem psát do různých kaváren, jestli neshánějí servírku, i když se jedná o práci, kterou jsem vůbec dělat nechtěla.
Bohužel nikdo nikde nikoho nesháněl a já už jsem se viděla za lahůdkářským pultem někde v Tescu nebo Kauflandu.
Najednou se jako blesk z čisého nebe u dvěří jedné kavárny objevila cedule poptávající brigádníky. K mé smůle se ale jedná o ten nejhorší podnik v našem městě a nebylo tam připsáno žádné telefoní číslo nebo email. Vše se mělo řešit osobně u obsluhy. Chápu, že si teď asi klepete na čelo, s čím jsem tady asi tak mohla mít problém. Ten totiž spočíval v mé stydlivosti, nervozitě a neschopnosti jakékoliv serióznější komunikace s naprosto cizími lidmi. Rozhodla jsem se ale, že mě nic takového nemůže zastavit, protože cedule co nevidět po naplnění všech pozic zmizí. Nazítří jsem tedy s rozklepanými koleny vešla dovnitř a ucházela se o brigádu. Musím se přiznat, že polovinu rozhovoru s vedoucí si vůbec nepamatuji, tak moc vyklepaná jsem byla.
Šěstí ale stálo při mě, protože tento podnik musí být hodně zoufalý a bez jakýchkoliv komplikací mě vzali. Díváte se čtete tedy slova novopečené servírky toho nejotřesnějšího podniku co můžete minimálně v našem kraji najít, která je ale vděčná za každou korunu navíc.

V práci jsem ještě před koncem školního roku už několikrát byla a musím se přiznat, že veškeré moje "servírkovské" poznatky pramenící ze seriálů a pozorování jakožto zákazník, byly poměrně chybné. Proto jsem si říkala, že by nemuselo být od věci na konci léta napsat článek shrnující celou mou číšnickou kariéru, obzvlášť pokud se ponese ve stejném stylu jako její samotné hledání.

Nevím jestli byl můj "příběh" vtipný a rozhodně postrádá jakoukoliv přidanou hodnotu, ale i tak doufám, že si z něj odnesete alespoň to, že brigádu musíte, alespoň v malém městě, začít shánět zavčasu a že jsem schopná přenést trochu svého osobitého stylo i do banality, jako je právě shánění brigády :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Imogen Imogen | 13. července 2018 v 15:23 | Reagovat

Blahopřeji k nalezení fleku!
Moc dobře vím, jak obtížné to někdy může být. Sama jsem u nás v kraji musela pracovat ve fabrice a říkám ti, už nikdy víc. Strašně ubíjející práce.
Rozhodně jsem zvědavá na nějaké další poznatky z nové brigády, sama jsem se v tomhle oboru ještě nikdy neocitla, ale dokážu si představit jak namáhající to psychicky i fyzicky někdy může být. Takže zkrátka, hodně štěstí :D

2 Ellie Ellie | 13. července 2018 v 22:28 | Reagovat

[1]: Děkuji moc za podporu i komentář :)

3 ejnyt-world ejnyt-world | Web | 15. července 2018 v 11:31 | Reagovat

Gratulujuu!! Určitě není od věci, když to všechno nakonec dopadne jinak, než si chtěla, protože mi přijde, že právě takovýhle zkušenosti toho pak dají nejvíc. 😁 Hodně štěstí!

4 Heaven Heaven | Web | 15. července 2018 v 18:09 | Reagovat

V takovém "nevalném" podniku jsem byla na pár dní na brigádě před 2 lety a stálo to za velký kulový. Nebyla jsem tak úplně servírka, prostě jsem připravovala kafe a dělala všechnu možnou práci, co mi přišla pod ruku. Vedoucí mi řekla pár vět za pochodu a pak odjela a ostatní kolegyně taky nic moc. A pak vedoucí buď nebrala telefony nebo se na něco vymlouvala, ale nakonec mi alespoň dala peníze, co jsem si vydělala :D

Jako servírka jsem pracovala minulý rok 1 měsíc (necelý),i když jsem měla za to, že to bude déle. Bohužel mi pak vedoucí řekla, že si našla někoho na stálo, kdo má vyučení v oboru a jelikož jsem tam byla jen na zaučení, dala mi peníze a šla jsem do prčic :D Ale zase to není její vina, chápu, že potřebuje kvalifikované a brigádník bez zkušeností je poslední článek potravinového řetězce :D A tak jsem si našla pohodovou brigádu u příbuzného ve firmě, ve skladu, kde už jsem druhý rok :) Teď bych taky pracovala, kdybych neměla antibiotika, takže nebudu mít tolik peněz jako minulý rok, ale lepší než nic :D

5 Chloé ▲ Chloé ▲ | Web | 15. července 2018 v 21:17 | Reagovat

Super. Tak ať se ti tam líbí a ať to zvládneš. ;) jsem zvědavá na článek ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama